Nahoru

Dokončené kauzy


 

ŠPINAVÉ PRÁDLO MINISTRA NĚMEČKA

Kverulant.org v roce 2015 zmapoval ceny praní prádla ve více než čtyřiceti nemocnicích za poslední čtyři roky. Odhalil, že nejdráže pere a kupuje prádlo Fakultní nemocnice Ostrava. Za sledované období zaplatila FNO přes 120 milionů korun, a pokud by za tyto služby platila cenu průměrnou, zaplatila by o 55 milionů korun méně. A za tento předražený nákup byl odpovědný její bývalý ředitel Svatopluk Němeček. I toto Kverulantovo odhalení přispělo k tomu, ministr Němeček byl listopadu 2016 ze své funkce odvolán. 

JAK KVERULANT ZASTAVIL TUNEL V DOPRAVNÍM PODNIKU

Pražský Dopravní podnik si v roce 2013 přichystal další tunel. Šlo o dodávku předražené ostrahy. Kverulantovi se podařilo tento tunel odhalit a v červnu 2015 i definitivně zastavit. Díky Kverulantovi tak Dopravní podnik, resp. daňoví poplatníci nepřišli o 110 milionů korun. V lednu 2016 vypsal DPP nové a podle všeho transparentní výběrové řízení na ostrahu objektů.

Jak je důležité nemít Filipa

Ondřej Filip se stal v červenci 2013 členem rady Českého telekomunikačního úřadu, ale zároveň nepřestal být výkonným ředitelem konsorcia soukromých firem. Ondřej Filip byl tak v učebnicovém konfliktu zájmů, a proto byl cílem Kverulanta jeho odchod z rady ČTÚ. Toho se Kverulantovi v září 2014 podařilo dosáhnout. 

ŘSD - podivné smlouvy o billboardech

Počátek této kauzy se datuje do roku 2009   a jejím cílem bylo přimět Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) k výpovědi všech, pro stát značně nevýhodných smluv s majiteli dálničních billboardů. To se Kverulantovi nepodařilo, protože bývalý ředitel ŘSD Alfred Brunclík naopak podepsal v roce 2010 s billboardáři smlouvy nové a pro ŘSD opět značně nevýhodné. Za to si Brunclík i díky Kverulantovi   vysloužil trestní stíhání.   V září 2018 ho trestní senát obvodní soudu pro Prahu 4 minulý týden sice zprostil obžaloby, ale   rozsudek však není   pravomocný, státní zástupci se na místě odvolali. Navíc díky Kverulantově kampani odstranilo ŘSD jen do září 2015 celkem 578 billboardů, z. Z toho 183 z dálnic a 395 ze silnic I. třídy. A konečně v květnu 2012 byla přijata novela zákona o pozemních komunikacích, která zakazuje jak billboardy na dálnicích, tak na silnicích I. tříidy.

KOMPLOTY S KOMPY II

Kverulant v roce 2013 zmapoval ceny nákupu počítačů a jejich programů ve státní správě, odhalil rekordní plýtvání a podal trestní oznámení. V roce 2016 tuto kauzu zopakoval a zjistil, že i díky jeho kontrole začaly úřady konečně šetřit. Průměrný roční náklad na jednoho uživatele ve státní správě klesl ze 76 tisíc korun na 23 tisíc. 

Smrtelně nebezpečné billboardy

Cílem Kverulanta bylo odstranit nejnebezpečnější billboardy ještě před tím, než budou v po 1. září 2017 odstraněny ze zákona. Takto se Kverulantovi podařilo dosáhnout odstranění šesti nejnebezpečnějších billboardů. A Kverulantův tlak na Ředitelství silnic a dálnic vedl k tomu, že do konce třetího čtvrtletí roku 2015 bylo odstraněno celkem 578 billboardů, z toho 183 v okolí dálnic a 395 podél silnic I. třídy. Tato kauza tak byla na podzim roku 2017 uložena do Kverulantova archivu. Kverulantův boj proti billboardům tím však nekončí. 

KVERULANTŮV PRVNÍ ODSTRANĚNÝ BILLBOARD

Do konce roku 2015 přiměl Kverulant.org  ŘSD odstranit skoro 600 billboardů a díky jemu po  září 2017 zmizely téměř všechny billboardy z dálnic a ze silnic I. třídy. Ale ten odstraněný v roce 2010 z rychlostní silnice R7 byl první. 

Tunel v Pisáreckém tunelu

Technologické vybavení v Pisáreckém tunelu, kterým prochází jedna z hlavních dopravních tepen spojujících Brno s dálnici D1 bylo v havarijní stavu. Nefungovalo tam požární větrání, stejně tak bylo nefunkční měření koncentrace zplodin a viditelnosti. Firma, která technologické vybavení opravila, byla vybrána za podivných okolností a s podobnými zakázkami neměla zkušenosti. Kverulant na to upozornil Ministerstvo dopravy a to provedlo audit celé zakázky, který dal Kverulantovi za pravdu. A zadavatel zakázky ŘDS, byl Úřadem na ochranu hospodářské soutěže potrestán pokutou.  

PAPÍRY STRAŠÍ II

Kverulant.org opět zmapoval ceny tisku dokumentů ve státní správě. Kverulant zjistil, že úřady v letech 2012, 2013, 2014 tiskly levněji, než tomu bylo v letech 2009, 2010, 2011, ale někde plýtvání pokračovalo, a proto se Kverulant se svými zjištěními obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad a na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 

Komploty s kompy

Kverulant v roce 2013 zmapoval ceny nákupu počítačů a jejich programů ve státní správě, odhalil rekordní plýtvání a podal trestní oznámení. Jeden z těchto nákupů se natolik vymykal běžným tunelů v IT, že si zasloužil vlastní kauzu s názvem CRAB – největší tunel v dějinách českého IT. Cílem kauzy bylo změnit praxi těchto úřadů a to se podařilo. V roce 2016 Kverulant zjistil, že průměrný roční náklad na jednoho uživatele ve státní správě klesl ze 76 tisíc korun na 23 tisíc. Kauza tak byla v květnu 2016 uložena do Kverulantova archivu.