Seznam špatných pumpařů od ČOI

Cílem Kverulanta bylo zveřejnění seznamu všech pumpařů, kteří se nás pokoušejí okrádat. Cíl byl splněn a odvoláním ředitelky ČOI, vítězstvím u soudu a nastavením nové praxe dokonce překročen.

Zde je ke stažení seznam všech nevyhovujících čerpacích stanic za rok 2010. Zveřejnění je výsledkem Kverulantovy dvouleté práce. Co všechno předcházelo tomuto zveřejnění je uvedeno dále:

Roky to bylo takhle: Tak nám Česká obchodní inspekce (ČOI) prý zase odhalila rekordní výskyt špatného benzínu a nafty. A jako každý rok nám prý zase neřekne, kdo a kde se nás snaží okrást. Kverulant se s tímto stavem nechtěl smířit a po ročním marném čekání na soud s ČOI zvolil jinou taktiku. Poslal na ČOI dva, na sobě nezávislé, dotazy. Nejprve se zeptal na seznam všech kontrol a po čase na seznam všech pump, které prošly. Kverulant porovnal oba seznamy a výsledek byl na světě.

Seznam je možné stáhnout zde. Seznam všech kontrol si můžete stáhnout zde a seznam všech pump, které prošly, zde. Vyjádření některých pumpařů, kteří se tehdy cítili poškozeni, je možné stáhnout zde.

Zveřejnění seznamu vyvolalo velkou mediální odezvu:

ČOI na zveřejnění seznamu nejprve reagovala prohlášením, že Kverulantovi nikdy žádné seznamy neposkytla. Když se tato lež stala neudržitelnou, přestala ČOI komunikovat zcela. Po týdnu se ČOI rozhodla vysmát daňovým poplatníkům vydáním další tiskové zprávy o tom, že prý zase odhalila rekordní výskyt špatného benzínu a nafty a opět neřekla, kdo a kde se nás snaží okrást. Po dalších třech týdnech mlčení byla ředitelka ČOI odvolána z funkce.

Do čela ČOI byl jmenován nový ředitel Jan Štěpánek. Kverulant vyzkoušel, zda nové koště lépe mete a položil ČOI nový dotaz na kontroly v roce 2010. ČOI tentokrát ani nestihla zamítnout Kverulantův dotaz v zákonné lhůtě. Natož poskytnout seznam. Pan ředitel měl patrně jiné starosti. Bylo třeba vyzkoušet houpací žirafu:

A pak jí zakázat vydat o tom tiskovou zprávu:

Bylo zvláštní, že žirafě to ČOI dokázala pěkně natřít, ale před nepoctivými pumpaři už takovou odvahu neměla. ČOI za naše peníze kontrolovala a soustavně nám odmítala sdělit, na co přišla. Ročně nás tato kontrola přišla na 24 milionů Kč. Kverulant si myslí, že ČOI by výsledky kontrol měla pravidelně zveřejňovat a soudil se o to. Dále jsou uvedeny informace o Kverulantově soudním sporu s ČOI.

V roce 2009 Kverulant vyzval ČOI, aby mu sdělila, kdo a kde se nás snaží okrást. ČOI odmítla. Odůvodnění bylo plné absurdních výmluv jako například:

Z této logiky vyplývalo, že není možné zavřít žádného zloděje, protože nejsme schopni pochytat všechny. ČOI dále pokračovala:

Ó hrůzo, veřejnost by se dozvěděla i kdo se nás snaží okrádat točením podměrečného piva!

Kverulant se proti rozhodnutí ČOI odvolal na příslušné ministerstvo. Jeho odvolání bylo opět zamítnuto. Odůvodnění bylo trochu jiné, ale podobně absurdní:

Takže jsme si za to, že nám ČOI neřekla, kdo krade, mohli vlastně sami. Ministerstvo správně tušilo, že nás nebude zajímat, že jedna nebo dvě čerpací stanice ze sta okrádajících změnila majitele. Už jí možná neprovozuje zloděj Pepa, ale opravdu hodný Karel. Kverulantovi se zdála tahle logika groteskní a tak na ČOI podal žalobu. ČOI se k žalobě vyjádřila a bylo to zase veselé:

Žaloba byla podána v srpnu 2009. Po mnoha urgencích bylo první jednání nařízeno v lednu 2011 a soud dal Kverulantovi za pravdu. Rozsudek je k dispozici zde. V rozsudku se uvádí, že ČOI neměla pro nezveřejnění seznamů dostatečné právní důvody:

ČOI už nemohla dále tvrdit, že uveřejňování seznamů odporuje zákonu. A pak už to šlo rychle. ČOI svolala tiskovou konferenci a zveřejnila výsledky:

Kverulanta v jeho úsilí podpořila společnost VIANOR, která je dceřinnou společností Nokian Tyres. Bez jejich podpory by realizace této kauzy, natož vítězství nebylo možné.

Chcete-li Kverulanta finančně podpořit, můžete tak učinit zde. Kverulant tuto kauzu vyhrál, ale další kauzy na něj čekají.